Minulým vyzpovídaným pedagogem byla.... paní učitelka Jana Alžběta Mikulíková
A tentokrát si posvítíme na učitele (tedy spíše učitelku), která je na naší škole sice jako pedagog nová, ale chodila zde jako žákyně. Nevěříte? Tak se sami přesvědčte.
Redaktor: Dobrý den. Chctěla bych se jménem čtenářů našeho časopisu zeptat na první otázku, a to - máte teď během koronaviru nějaký volný čas? Pokud ano, co s ním děláte?
Pedagog: Během koronaviru je času celkem hodně, co se týká práce, tak té je taky hodně, ale myslím si že se to dá zorganizovat. Takže já se snažím mít vždy dopoledne volno a to odpoledne věnuji svým psům.
Red: Takže máte domácí mazlíčky? Máte ještě nějaké zvířata kromě psů?
Ped: Mám ještě kočku, tedy kocoura, který se jmenuje Kocour. On je taková osobnost, spíš on má nás než my jeho. Takže je to takový pán domu. A ještě mám teda koně, ale toho mám v Jeseníku, takže tam většinou trávím víkend, jízdou na koni.
Red: Páni. Mohu znát jména všech Vašich domácích mazlíčků?
Ped: Tak psi jsou Alfred a Hitchcock, kocour je Kocour a kůň je Nero.
Red: Takže předpokládám, že máte rádi Hitchcocka?
Ped: (smích) Ano, moc.
Red: Jak vycházíte se svými kolegy a jaký je to pro Vás pocit, být mezi nimi?
Ped: Já jsem zažila jenom pár svých kolegů, v roli učitele, kteří učili mě, a tam jsem si na to musela docela zvykat. Je to nezvyk, být na stejné úrovni jako oni. Ale jinak většina pedagogického sboru je mě neznámá, to znamená, buď tam nastoupili až po tom, co já jsem odešla, nebo jsem s nimi vůbec nepřišla do styku. Ale jako kolektiv... já se tam teda cítím dobře. Je pravda, že jsme spolu strávili zatím docela krátký čas, ale já se tam cítím moc dobře.
Red: To je dobře. Jestli se mohu zeptat... Jaké pedagogy jste zažila i Vy za svých školních let a kteří tam stále jsou?
Ped: No tak takový pevný bod je paní Suková, která byla mou třídní učitelkou, takže s ní jsem ty čtyři roky zažívala opravdu intenzivně. A ještě si teda pamatuji paní Oxanu Obukhhovou, která mě měla na ruštinu. Samozřejmě pana Vlastíka Mrázka, do IT, ten tam je snad odjakživa. A ještě paní Kašovskou, která mě měla na matematiku. A paní Čaldarisovou, která nás učila v prvním ročníku ekonomiku. A samozřejmě paní ředitelka, ale ta nás bohužel nic neučila.
Red: Změnilo se toho na Aholu hodně od Vaší poslední návštěvy?
Ped: Hmm... Podle mě je tam daleko více lidí a více oborů. Více lidí jak v řadách studentů, tak v řadách pedagogického sboru. Aspoň já mám ten pocit. Ale že by se tam něco změnilo nějak radikálně,... to si nemyslím.
Red: Co na Aholu učíte a jak jste si ty předměty vlastně vybrala?
Ped: Takže já na škole učím češtinu a ruštinu. Češtinu, to se teda přiznám, jsem si vybrala, protože mě právě paní Suková k tomu docela nadchla. To ona byla tou mojí hlavní inspirací k tomu, abych si zvolila tento obor na vysoké škole a abych ho šla studovat dál. A kromě toho taky hodně ráda čtu a chodím do divadla, takže toto je v podstatě takové moje spojení příjemného s užitečným, šla jsem vlastně studovat svůj koníček. A ruský jazyk.... S ním jsem začala na střední škole a docela mě začal bavit. A tehdy ještě paní Nastálková mi řekla proč ne, ať to zkusím. Zkusila jsem to, dostala jsem se na vysokou školu a od té doby je vlastně ruština mojí součástí. Byla jsem i v Moskvě, v rámci vysokoškolského studia, takže toho určitě nelituji. Takže podtrženo sečteno, ta inspirace ke mě přišla právě na Aholu.
Red: Páni, tak to je úžasné. Jaké jste z těch dvou předmětů měla na střední škole známky?
Ped: Tak to byly samé jedničky (smích). Ne, tak na vysvědčení se mi vždycky ta jednička podařila. Ale pamatuji si, že vždycky diktát po prázdninách to bylo s těžkými za čtyři, nebo za pět. Takže ani já nejsem dokonalá (smích).
Red: Můžu se zeptat, jaký obor jste na Aholu vlastně studovala?
Ped: Studovala jsem pedagogické lyceum. A vybrala jsem si to proto, že jsem hledala něco, co by bylo podobné gymplu, nebo na podobné úrovni. Ale aby tam nebyla matika a fyzika a takové ty věci, které mě děsí.
Red: Tak ten pocit znám....Tak přejdeme k trošku odlehčenějšímu tématu....Jakou posloucháte hudbu?
Ped: Hudbu? Tak já vyloženě nemám nějaký vyměřený styl nebo žánr, poslouchám vše co se mi líbí. Ale abych jmenovala nějakého interpreta, tak miluji Tomáše Kluse. A to jak jeho osobnost, tak jeho i jeho tvorbu. Takže mě to asi nejvíce táhne k těm písničkářům, k tomu, dalo by se říct, folku. Ale mám ráda i rockové písničky. Myslím si, že ten Tomáš Klus je takový vypovídající interpret, má široký záběr.
Red: Dobře. A třeba vaše oblíbená písnička od něj?
Ped: Tak to bych řekla že z toho úplně nejnovějšího alba a to je písnička Víla.
Red: Máte nějaké sourozence?
Ped: Ano, mám staršího bratra.
Red: Kam by jste se chtěla někdy podívat? Kdybyste měla možnost.
Ped: Mě to táhne na sever, to znamená Švédsko, Norsko, Finsko. To je můj sen, kde bych se chtěla podívat. Chtěla jsem se tam vlastně podívat už na jaře v roce 2020, ale víme, že tady prostě přišla taková katastrofa, která nám to neumožnila. Ale já jsem teda spíš do těch zimních krajin, to léto a teplo moc nemusím.
Red: Poslední otázka, jaké jste znamení zvěrokruhu? A věříte na to?
Ped: Když se mi to hodí, tak na to věřím (smích). Ale jinak nevím, jestli existuje pouze dvanáct druhů lidí. To si myslím, že je docela omezená myšlenka. Nicméně já jsem v srpnu, takže jsem lev.
Red: A myslíte si, že to znamení Vás vystihuje?
Ped: Myslím si, že ty horoskopy jsou napsány tak, že se v tom najde každý. Ale asi ano, mám spíš takové extrovertní sklony a jsem spíš taková panovačnější, takže já se v tom znamení i ráda vidím. Lichotí mi, že jsem lev.
Red: Dobře, moc děkuji za Váš čas.
Ped: Není za co, na shledanou.
Red: Na shledanou.
Comments