top of page

Poznej učitele: Tentokrát podle oblíbeného zvířete!



Reportér: Dobrý den.

Vyučující: Dobrý den.

Reportér: Jak jste se dostala k práci na naší škole?

Vyučující: Když jsem studovala na vysoké škole, měla jsem tady praxi.

Reportér: Aha, takže jste hned po vysoké škole, nastoupila sem?

Vyučující: Ne, hned po škole jsem pracovala v bance několik let, na několika pozicích. Ale po nějaké době mi došlo, že chci dělat v životě něco užitečného, tak jsem se rozhodla pro učení, když už jsem to studovala.

Reportér: Stýská se vám někdy po bance?

Vyučující: Ne. Učení mi vyhovuje po všech stránkách.

Reportér: Jaký předmět učíte na SOŠ AHOL?

Vyučující: Učím výtvarnou a dramatickou výchovu.

Reportér: To zní zajímavě. Pro mě jsou tyto předměty dost vzdálené, co vlastně musíte umět, abyste to mohla učit?

Vyučující: Musím umět malovat, rozumět zásadám divadla.

Reportér: Takže pokud tomu správně rozumím, při své práci zapojujete nejvíce kreativitu, je to tak?

Vyučující: Ano, kreativita je nezbytná při těchto činnostech.

Reportér: Máte nějaké zkušenosti s divadlem, vystupovala jste někdy sama?

Vyučující: Mám za sebou docela dost stand-up představení. Jezdila jsem po republice, mimo jiné třeba i s Ivou Pazderkovou a dalšími velmi známými stand-up komiky.

Reportér: Páni, není děsivé stát sama před lidmi a něco jim vykládat?

Vyučující: Ne, miluji, když jsem tím důvodem, proč se diváci smějí. Ráda lidi rozesmávám, je to pro mě skvělý pocit.

Reportér: Takže jste vtipná?

Vyučující: Ano, umím lidi pobavit, Filipe.

Reportér: Děláte ve volném čase i něco jiného? Máte vůbec nějaký volný čas, když se věnujete takovým poměrně časově a psychicky náročným činnostem?

Vyučující: Velkou část svého volného času věnuju svým zvířatům, mám dva psy, se kterými dělám psí sporty a koně. Nejdůležitější je pro mě být co nejvíce venku a v pohybu. Dokonce teď s kolegyní chodíme společně na thai box.

Reportér: Páni, box, zvířata, nevím kde začít, takže postupně, máte koně? Řekněte mi o něm.

Vyučující: Ano, je to moc roztomilý kůň, jmenuje se Penelopa, mám ji už 16 let. Kdysi jsme jezdily velmi úspěšně parkúr, dnes už je ale důchodce, takže spolu trávíme čas jen odpočinkově – vyjížďky a tak podobně.

Reportér: A ten box? Dala jste už KO?

Vyučující: Ne, a zjistila jsem paradoxně díky boxu, že nemám ráda násilí.

Reportér: Takže o zápase neuvažujete?

Vyučující: Možná s tebou Filipe. (poznámka redakce, plánujeme termín)

Reportér: Jaké je tedy vaše nejoblíbenější zvíře?

Vyučující: Kosatka.

Reportér: Proč?

Vyučující: Protože je černá a má bílé fleky.

Reportér: Proč je černá a má bílé fleky? (smích)

Vyučující: Filipe, já tě zabiju. (smích)

Reportér: Co plánujete na prázdniny?

Vyučující: Chystám se na plavbu plachetnicí na Atlantik mimo jiné za kosatkami.

Reportér: Preferujete vajíčka k snídani, nebo k večeři?

Vyučující: K snídani.

Reportér: Kolik vajíček si dáváte?

Vyučující: Jedno.

Reportér: Co máte v ledničce?

Vyučující: Maso pro psy, smoothie, vajíčka, krevety máslo, lučinu, salát a víno.

(poznámka redakce: určitě se stavíme)

Reportér: Vývar nebo česnečka?

Vyučující: Vývar.

Reportér: Co prosím? Česnečka má lepší chuť.

Vyučující: To jsi ještě neměl ten můj.

Reportér: Oblíbená zmrzlina?

Vyučující: Čokoládová s arašídovým máslem!

Reportér: Děkuji, to mi stačí.

Vyučující: Mi také.


Autoři: Filip Adamus, Richard Pastor 2.OT

9 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
bottom of page